Díky registraci získáte možnost přispívat
do diskusí a pokládat otázky v poradnách
Nastavte si nás jako domovskou stránku
Dnes je 20.5.12 , svátek má Zbyšek
Meningokoková onemocnění (meningitidy) jsou onemocnění, která se šíří kapénkovou nákazou výhradně z člověka na člověka. Jsou známá v několika podobách a označují se jako A, B, C, které se vyskytují v Evropě, dále také Y a W135, která se však vyskytují pouze v Jižní Americe a Africe. Proto se očkování proti posledně jmenovaným skupinám doporučuje pouze osobám, které cestují do těchto oblastí.
U nás se vyskytují hlavně onemocnění typu B a C, typ A se vyskytuje zřídka. Nákazy meningokokem se vyskytují u dětí ve věku do 4 let a u dospívající mládeže mezi 15. a 20. rokem. Průběh meningokokového onemocnění je velmi rychlý. Nastupuje vysoká horečka, těžká schvácenost, bolest svalů, kloubů a hlavy. Mohou se objevit malé červené skvrnky nebo modřinky, které neustále přibývají. Takto se projevuje tzv. „sepse“, která při prudkém průběhu přechází do septického šoku, který končí většinou smrtí. Naštěstí takový průběh onemocnění je velmi vzácný.
Někdy probíhá meningokokové onemocnění jako hnisavý zánět mozkových blan. Obě formy onemocnění mohou zanechat trvalé následky – postižení svalů či ztráty sluchu, ojediněle obrnu či epilepsii. Ročně je u nás zaznamenáno 50 – 200 případů meningokokových nákaz, úmrtnost se pohybuje okolo 10 %.
Zatím existuje očkovací látka pouze proti typům A a C, poslední výzkumy však ukazují, že i proti skupině B by mohla být vakcína v budoucnu vyvinuta. Očkuje se v jediné dávce, která se podává nitrosvalově nebo podkožně. Očkování chrání proti meningitidě typu A a C u 90 % očkovaných osob po dobu tří let. Po této době je vhodné přeočkování. Nedoporučuje se očkovat těhotné ženy, u kojících žen může být očkovací látka podána.
Vloženo: 30.10.08